Záznam diskuse „Klimatická změna v době koronavirové“

Máme-li úspěšně čelit klimatickým změnám, musí veřejnost pochopit vážnost a naléhavost problému. Co pro to mohou udělat odborníci napříč obory? A jak naši reakci na měnící se klima ovlivní pandemie covid-19, která dramaticky zasáhla globální ekonomiku? O těchto a dalších souvisejících otázkách diskutovali po předání Ceny za komunikaci glabální změny klimatu:

  • Ondráš Přibyla, teoretický fyzik a zakladatel projektu Fakta o klimatu, laureát Ceny za komunikaci změny klimatu 2020
  • Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka
  • Radim Tolasz, klimatolog, zástupce ČR v IPCC, loňský laureát
  • Vojtěch Kotecký, ekolog, analytik
  • moderátorkou diskuse byla Kateřina Poláková, redaktorka Česká televize

Akci pořádala Učená společnost České republiky ve spolupráci s Informačním cetnrem OSN v Praze. 27. října 2020

Ondráš Přibyla a Fakta o klimatu získali Cenu za komunikaci globální změny klimatu

Teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla a jím založená skupina Fakta o klimatu převzali 27. října Cenu za komunikaci globální změny klimatu 2020. Akce se konala on-line prostřednictvím videokonferenčních platforem.

Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné nejvážnějších globálních výzev. Chce také přispět k přemosťování některých názorových rozdílů a podpořit kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. Letos byla cena udělena podruhé, prvním laureátem se loni stal klimatolog Radim Tolasz.

„Ondráš Přibyla a projekt Fakta o klimatu (www.faktaoklimatu.cz) usilují o srozumitelnou a přehlednou prezentaci vědeckých poznatků o klimatické změně. Shromažďuje data z odborných a vědeckých institucí (IPCC, ČHMÚ, NASA, Eurostat, WMO) a zpracovává z nich vizuální výstupy: grafy, tabulky, mapy a další přehledy s vysvětlením klíčových jevů. Infografiky podléhají licenci Creative Commons, která umožňuje svobodné sdílení při zachování autorských práv. Mohou tak být využívány ve vzdělávacím systému, médiích i v organizacích občanské společnosti,“ píše se ve zdůvodnění udělení Ceny.

O držiteli za rok 2020 rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní. 

Fakta o klimatu, zapsaný ústav, založil v květnu 2019 teoretický fyzik, lektor, mediátor a konzultant Ondráš Přibyla. Společně s ním tvoří tým dalších jedenáct mladých profesionálů z oborů informatiky, práce s daty a komunikace, klimatologie nebo vzdělávání: Tomáš Protivínský, Martin Ukrop, Jan Krčál, Kristýna Zákopčanová, Oldřich Sklenář, Kateřina Kolouchová, Matěj Grabovský, Martin Křivánek, Ondřej Pechník, Marek Lahoda, Eliška Vlčková.

Učená společnost laureáta ocenila peněžním darem ve výši 30 tisíc Kč. OSN v ČR předala symbolicky sazenice stromů s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku, kdy první laureát Radim Tolasz obdržel a později zasadil jeden strom. Na jeho návrh budou letos zasazeny dva stromy a tradice bude pokračovat lineární řadou i do budoucna.

Po slavnostním udělení ceny následovala panelová diskuse s názvem Klimatická změna v době koronavirové, kterou připravila Učená společnost ČR ve spolupráci s Informačním centrem OSN. Pozvání přijali: laureát Ceny za komunikaci globální změny klimatu Ondráš Přibyla; rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová; ekolog Vojtěch Kotecký; a první laureát ceny, zástupce ČR v IPCC, klimatolog Radim Tolasz. Moderátorkou diskuse byla Kateřina Poláková z České televize. Záznam bude nejpozději ve středu 28. 10. k dispozici na YouTube kanálu Učené společnosti ČR: http://prednasky.jdem.cz.

 

OSN o klimatu

Vyplývá to z nejnovější zprávy OSN „United in Science 2020“[2]. Zdůrazňuje sílící a nevratné dopady změny klimatu na ledovce, oceán, přírodu, ekonomiku a životní podmínky člověka. „Zažíváme nevídaný rok. Pandemie COVID-19 narušila život po celém světě. Současně akceleruje oteplování planety a klimatický rozvrat. Není pochyb, že klimatickou krizi musíme řešit a dostat ekonomický i společenský život na trajektorii udržitelnosti. Potřebujeme vědu, solidaritu a řešení,“ uvádí v předmluvě zprávy generální tajemník OSN António Guterres.

### 

Ondráš Přibyla, Fakta o klimatu. Facilitátor, lektor Nenásilné komunikace, laureát Ceny za komunikaci globální změny klimatu 2020: „Krize koronavirová a krize klimatická se v mnohém liší, ale mnoho mají společného. Myslím, že v obou případech jsou k rozumnému zvládnutí nutná dostupná a srozumitelná data. Také je potřeba dobře pracovat s modely a scénáři vývoje a nerozhodovat se jen podle dosavadního vývoje. Říkat si, že zatím to je ještě dobré, zatím to zvládáme, je jako řídit auto podle zpětného zrcátka – podle toho, jak vypadá cesta, která je za námi. Také vidíme, jak důležitou roli hraje komunikace, média, ale také konzistentní leadership, který posiluje důvěru ve společnosti. Obě krize jsou ale zcela odlišné v časové škále, ale i v tom, že na klimatickou změnu není a nebude vakcína.“ 

Pavel Jungwirth, předseda Učené společnosti ČR: „Každá krize je i příležitostí. Pojďme vzít koronavirovou krizi jako příležitost otočit kormidlo směrem ke klimatické udržitelnosti tak, aby naše děti o nás jednou mohly říci – pozdě, ale přece.

Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity: „Desítky let aplikujeme model ekonomického růstu a maximálního zisku. Ukazatel HDP ale není jediný pro měření blahobytu. HDP může růst i v situaci, kdy lidé nemají přístup k pitné vodě. Teorie o ekonomickém růstu se zkrátka vyčerpala. Musíme hledat nová paradigmata. Důležitý je sociální prvek. Stát nemůže dělat pouze efektivní věci. Příkladem mohou být ochrana klimatu nebo sociální služby. To, že je společnost natolik rozvinutá, nakolik se dokáže postarat o své slabší jedince, se dá parafrázovat: každá společnosti je natolik rozvinutá, nakolik dbá na ochranu životního prostředí.“ 

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR: „COVID-19 dokázal zabrzdit ekonomiku, ale nezastavil změnu klimatu. Zkušenost s pandemií ukazuje, jak důležitou roli hraje v řešení krizí komunikace a osvěta. Věda poskytuje data, politici, firmy i občané se podle nich rozhodují. Cílem této ceny je vystavět most mezi vědeckým poznáním a poučeným rozhodováním.

Marie Šabacká, polární vědkyně, PřF Jihočeské univerzity: „Reakce na pandemii COVID-19 odhalila, jak málo jsme schopni se připravit na jednu konkrétní a rychle se šířící hrozbu. I odborné autority jsou v době krize schopny vnést do veřejné debaty chaos, jenž přivádí občany k nedůvěře v ověřená fakta. To vede k ohrožení lidí a ekonomickým propadům, ze kterých se bude naše země dlouho vzpamatovávat. Klimatická změna není o nic menší hrozba. Je jen méně vidět a „plíží se“ na nás skrytěji. Jde o podstatně složitější problém, nedá se vysvětlit v jednom tweetu. Veřejný prostor je v Česku zahlcen mnohokrát vyvrácenými mýty o klimatické změně. Proto považuji za důležité ocenit odborníky, kteří věnují svůj čas tomu, aby veřejnou diskusi ovlivnili fakty a kritickým myšlením. Změna klimatu se týká každého z nás a podobně jako pandemie vyžaduje systémová opatření. Potřebujeme ověřená data, strategický plán a spolupracující společnost, která důvěřuje vědcům. Takový plán musí být připraven dlouho dopředu, abychom se podobně jako s koronavirem jednoho rána neprobudili a nezjistili, že už je pozdě a musíme jen zkusit uhasit požár, jemuž jsme mohli předejít.

Kontakt:

Pavel Jungwirth, pavel.jungwirth@uochb.cas.cz, tel. 739 002 228

Michal Broža, broza@un.org, tel.  724 020 611

###


[1] Ondřej Čadek (Matematicko-fyzikální fakulta UK), Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK), Michaela Derynková (Czech Social Awards), Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Tomáš Jungwirth (Centrum pro dopravu a energetiku, AMO), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Kárníková Anna (Hnutí Duha), Barbora Kvasničková (studentka, aktivistka), Michal V. Marek (Ústav výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe), Martina Mašková (Český rozhlas), Taťána Míková (Česká televize), Hana Müllerová (Ústav státu a práva AV ČR), Danuše Nerudová (Mendelova univerzita v Brně), Jitka Nováčková (influencerka), Michaela Pixová (Klimatická koalice), Petr Pyšek (Botanický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK), Hana Svobodová (vzdělávací centrum Tereza, program Globe), Lucie Smolková (studentka, aktivistka), Klára Sutlovičová (European Climate Fundation), Marie Šabacká (Centrum polární ekologie JČU), Radim Tolasz (ČHMÚ, IPCC, první laureát Ceny), Jakub Zamouřil (Czechsight).

[2] United in Science, 2020. Zpráva je přehledem současného vědeckého poznání o měnícím se klimatu. Sestavila ji Světová meteorologická organizace s přispěním IPCC, UNEP, UNESCO-IOC, Global Carbon Project a MetOffice. https://public.wmo.int/en/resources/united_in_science

Učená společnost a Informační centrum OSN podruhé udělí Cenu za komunikaci změny klimatu v Česku (informace pro média)

V budově Akademie věd České republiky bude 27. října předána Cena za komunikaci globální změny klimatu 2020. Ocenění si klade za cíl přispívat k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi o jedné z nejvážnějších globálních výzev. Chce také přispět k přemosťování některých názorových rozdílů a podpořit kulturu kritické diskuse mezi různými obory.

Cena je určena vědcům a expertům za jejich osvětovou činnost a společně ji organizují Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky. O držiteli/ce rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou[1]. Členství ve výboru je čestné a osobní.

Učená společnost ocení laureáta/tku peněžním darem ve výši 30 tisíc Kč. OSN v ČR předá symbolicky sazenice stromů i s konví na zalévání. Jde o pokračování tradice z prvního ročníku, kdy laureát Radim Tolasz obdržel a později zasadil jeden strom. Na jeho návrh budou letos zasazeny stromy dva a tradice bude pokračovat lineární řadou i do budoucna.

Po slavnostním udělení ceny bude následovat panelová diskuse s názvem Klimatická změna v době koronavirové. Pozvání přijali: rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová; ekolog Vojtěch Kotecký; první laureát Ceny za komunikaci změny klimatu, zástupce ČR v IPCC, klimatolog Radim Tolasz; a čerstvě oceněný/á laureát/ka za rok 2020. Moderátorkou diskuse bude Kateřina Poláková z České televize.

Panelová diskuse se koná 27. října 2020 od 16 do 18 hod. v budově Akademie věd České republiky,
Národní 3, Praha 1.

Akce proběhne on-line, sledovat ji můžete na YouTube prostřednictvím zkráceného odkazu http://diskuse-klima.jdem.cz. Účast novinářů je vítána. Na YouTube kanálu Učené společnosti ČR a Informačního centra OSN bude poté k dispozici i záznam.

Kontakt:

Pavel Jungwirth, pavel.jungwirth@uochb.cas.cz, 739 002 228
Michal Broža, broza@un.org, 724 020 611


[1] Ondřej Čadek (Matematicko-fyzikální fakulta UK), Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK), Michaela Derynková (Czech Social Awards), Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Tomáš Jungwirth (Centrum pro dopravu a energetiku, AMO), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Barbora Kvasničková (studentka, aktivistka), Michal V. Marek (Ústav výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe), Martina Mašková (Český rozhlas), Taťána Míková (Česká televize), Hana Müllerová (Ústav státu a práva AV ČR), Danuše Nerudová (Mendelova univerzita v Brně), Jitka Nováčková (influencerka), Michaela Pixová (Klimatická koalice), Petr Pyšek (Botanický ústav AV ČR, Přírodovědecká fakulta UK), Hana Svobodová (vzdělávací centrum Tereza, program Globe), Lucie Smolková (studentka, aktivistka), Klára Sutlovičová (European Climate Fundation), Marie Šabacká (Centrum polární ekologie JČU), Radim Tolasz (ČHMÚ, IPCC, první laureát Ceny), Jakub Zamouřil (Czechsight).

Laureát/ka 2020 už je znám/a. Jméno ale bude zveřejněno až 27. října

Ve čtvrtek 24. září 2020 se sešel na hybridním jednání (osobní setkání v kombinaci s on-line) nominační výbor Ceny za komunikaci globální změny klimatu, aby hlasováním rozhodl o držiteli/ce za rok 2020. Zúčastnilo se 20 z 22 členek a členů výboru. Již tedy známe druhého laureáta/ku tohoto prestižního ocenění. Jméno se veřejnost dozví na slavnostním předání Ceny dne 27. října od 16 hod. v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1.

Vzhledem k vývoji pandemie máme připravenou i on-line variantu ceremoniálu. Po předání bude následovat panelová diskuse o klimatických výzvách a řešeních. Obsazení panelu: 2. laureát/ka ocenění za komunikaci změny klimatu, rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová, ekolog z Centra pro otázky životního prostředí UK Vojtěch Kotecký a klimatolog z ČHMÚ Radim Tolasz. Moderátorkou diskuse bude Kateřina Poláková z redakce vědy České televize.

Projekt, který vznikl před rokem v předvečer světového summitu OSN o změně klimatu, letos společně koordinují a zaštiťují OSN Česká republika a Učená společnost ČR. V září 2019 se prvním laureátam stal klimatolog ČHMÚ a zástupce Česka v IPCC Radim Tolasz.

Cílem výročního udílení Ceny je vyzdvihnout důležitost informací a znalostí o změně klimatu pro osvětu, diskusi a řešení zásadního tématu doby. Chce přispět k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na současném poznání založené diskusi a přemostit některé názorové rozdíly a podpořit kulturu kritické diskuse mezi různými obory, která by pomohla postupně odstraňovat rozdělení, která tak komplexní téma může ve společnosti vytvářet.

Klimatolog Tolasz se stal historicky prvním laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu

V předvečer summitu OSN pro klimatickou akci[1] byla dnes v Praze udělena „Cena za komunikaci globální výzvy změny klimatu“. Prvním laureátem se stal Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu a zástupce ČR v mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC ).

 „Dlouhodobě usiluje o popularizaci změny klimatu z hlediska poznatků vědy. Píše pravidelný blog, vystupuje v médiích i na veřejných fórech, komunikuje na sociálních sítích o příčinách i možných dopadech změny klimatu, jednoduchým jazykem vysvětluje složité klimatické jevy i např. činnost Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Veřejně sděluje své postoje k možným řešením v oblasti adaptací a snižování emisí. Jako zástupce ČR v IPCC sehrává důležitou roli při prezentaci zpráv tohoto mezinárodního vědeckého panelu české veřejnosti. Svými aktivitami na poli osvěty je příkladem vědce, který chápe souvztažnost mezi vědou, politikou a veřejným životem,“ píše se ve zdůvodnění ocenění.

O držiteli ocenění rozhodl nominační výbor složený ze zástupců významných institucí zabývajících se klimatickou změnou[2]. Členství ve výboru je čestné a osobní. Iniciátorem projektu je Informační centrum OSN v Praze.

Cenu Radimovi Tolaszovi předala Anna Šulc, v současnosti jedna z nejúspěšnějších osobností na českých sociálních sítích.

Globální emise jsou rekordní a jejich pokles zatím není v dohledu. Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Podle nejnovějších analýz lze rozhodnou akcí snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Svět má Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Generální tajemník OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit[3]) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050. 

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným ovzduším. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, uvádí OSN v podkladech k summitu[4].  

Generální tajemník Guterres v souvislosti se summitem vyzval všechny státy, aby se zaměřily na čtyři prvotní oblasti transformace. 1. Přesunout daňovou zátěž z platů lidí na uhlíkové emise;
2. Zastavit dotace fosilních paliv; 3. Do roku 2020 ukončit výstavbu nových uhelných elektráren; a 4. Rozvíjet zelenou ekonomiku namísto šedé.[5] 

### 

Radim Tolasz, klimatolog, laureát ocenění: „Svět dnes diskutuje o tom, jak snížit emise, abychom pomohli klimatu. V Česku diskutujeme, jestli vůbec se otepluje a pokud ano, jestli je možné z toho vinit člověka a pokud ano, tak jestli je člověk zodpovědný za 30, 50, nebo 90 %. Svět dnes spojuje spalování fosilních paliv nejen s produkcí skleníkových plynů, ale i s bezprostředními dopady na zdraví obyvatelstva. U nás se divíme, že máme v době špatných rozptylových podmínek smogové situace a bráníme se aktivnímu snižování emisí, ke kterému jsme se zavázali v Pařížské dohodě. Investice do technologií, vědy a výzkumu, vzdělávání a zdraví lidí se přece musí v dlouhodobém horizontu vyplatit i ekonomicky. A je věcí ekonomů, aby k tomu směřovali a politiky o tom přesvědčili.

Michal Broža, vedoucí Informačního centra OSN pro ČR, iniciátor projektu: „Změna klimatu je nejvážnější téma doby. Má potenciál ohrozit naši existenci. Soustředit se proto musíme na urgentní řešení. Ta existují, ale vyžadují hluboké změny, které musí začít hned teď. Ocenění za komunikaci změny klimatu chce přispět k odblokování současného narativu ‚jestli vůbec a proč se klima mění‘ k ‚jak zajistit klimaticky bezpečnou budoucnost, jaká řešení prosadit a realizovat‘“.

Pavel Jungwirth: „Atmosférická věda má za sebou dva nesporné úspěchy s pozitivními důsledky pro celé lidstvo. V sedmdesátých letech vědci upozornili na nebezpečný mechanismus ničení stratosfé-rického ozónu průmyslově vyráběnými freony. Už v následujícím desetiletí přišel Montreálský protokol s celosvětovým zákazem výroby a prodeje freonů a dnes se ozónová díra začíná pomalu hojit. Stejně tak vědecké poznatky o mechanismu znečištění atmosféry v našich zeměpisných šířkách (tzv. Londýnský smog) a v subtropech („Losangeleský smog“) přiměly postupně politiky k akcím, které v posledu vedly k dramatickému vyčištění atmosféry velkých městských aglomerací. Nyní stojíme před ještě náročnější celoplanetární výzvou udržet změnu klimatu v přijatelných mezích, pro kterou je třeba spojit vědeckou práci s iniciativami občanské společnosti, aby došlo k rozhodné politické akci.

Barbora Kvasničková, mládežnická delegátka ČR při OSN: „My mladí neusilujeme o generační vzpouru; ve vlastním zájmu chceme zajistit klimaticky stabilní budoucnost. Když nám to současný systémový stav neumožňuje, musíme se ozvat. Klimatický summit v New Yorku by měl naše snažení ještě zesílit. Máme skvělou příležitost postavit se výzvě, jaká tu ještě nebyla. Do řešení musíme mít možnost zapojit se všichni bez ohledu na věk, pohlaví, původ nebo finanční situaci.

Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu: „Upřímně gratuluji panu Tolaszovi k získání ocenění. Odborníci na klimatickou změnu, jako pan Tolasz, mají před sebou velmi náročnou a zodpovědnou cestu. Nelehkou věcí je to, jak odborné informace a zjištění předávat široké laické veřejnosti. Jsem nesmírně rád, že ocenění získává právě Radim Tolasz, klimatolog ČHMÚ. Prakticky každý den je v kontaktu s veřejností i zástupci médií. Mezi jeho vzácné vlastnosti patří to, že svou řeč dokáže přizpůsobit jakémukoliv publiku, ať už jde o laiky nebo mezinárodní plénum odborníků. Vážím si jeho práce a doufám, že mu jeho práce bude v budoucnu přinášet spoustu radosti.

Lucie Smolková, koordinátorka Fridays For Future v Brně, držitelka tzv. zelené jízdenky na mládežnický klimatický summit OSN v New Yorku (21. září): „Je skvělé, že na summit OSN jsou přizvaní i mladí z celého světa. Jsem zvědavá na studenty třeba ze střední Afriky, Jižní Ameriky nebo ostrovních států. Pro ně jsou dopady změny klimatu denní starostí. Setkání bude vzájemně obohacující a pomůže nám porozumět problémům v širších souvislostech. A až jednou bude tíže řízení světa na bedrech naší generace, dokážeme na toto pamatovat a hledat efektivní řešení společně.

Kontakt: Michal Broža, broza@un.org, tel. +420 724020611


[1] Background o summitu česky na https://www.osn.cz/akce-pro-klima-summit-osn-2019/

[2] Yvonna Gaillyová (Institut Veronica), Miroslav Havránek (Cenia), Tomáš Jindříšek (Dark Side), Soňa Jonášová (INCIEN), Pavel Jungwirth (Akademie věd České republiky), Petr Kalaš (Ministerstvo životního prostředí ČR), Anna Kárníková (Hnutí Duha), Michaela Klakurová (Studio Družina), Jan Krajhanzl (Masarykova univerzita), Barbora Kvasničková (mládežnická delegátka České republiky při OSN), Martina Mašková (Český rozhlas), Anna Mezgerová (studentka, Fridays for Future), Taťána Míková (Česká televize), Bedřich Moldan (Univerzita Karlova), Mark Rieder (Český hydrometeorologický ústav), Libor Stejskal (Univerzita Karlova), Klára Sutlovičová (Fórum rozvojové spolupráce), Michal Broža (Informační centrum OSN).

[3] https://www.un.org/en/climatechange/un-climate-summit-2019.shtml

[4] https://www.un.org/en/climatechange/climate-action-areas.shtml

[5] Climate action: 4 shifts the UN chief encourages Governments to make https://news.un.org/en/story/2019/05/1038381

Cena za komunikaci změny klimatu bude poprvé udělena v Česku

V pondělí 16. září 2019 bude v Praze poprvé udělena „Cena za komunikaci globální výzvy změny klimatu“. Cílem nového projektu je přispět k osvětě a kultivaci spolehlivé, věcné a na nejnovějším poznání založené veřejné diskuse, která je klíčová pro efektivní řešení současné nejvážnější globální výzvy.

Opakovaná sociologická šetření (Eurobarometr, Masarykova univerzita) ukazují, že česká veřejnost se v tématu orientuje jen málo, postrádá základní informace a zároveň vykazuje nízkou míru podpory pro přijetí potřebných opatření na ochranu klimatu. 

Cena je určena pro vědce a experty, kteří se zabývají problematikou změny klimatu. Iniciátorem ocenění je Informační centrum OSN v Česku (UNIC), výběrem laureáta je pověřen nominační výbor složený z osobností z akademické obce, institucí státu, nevládního sektoru, médií, soukromé sféry i mezinárodních organizací. Rozhodují z titulu své osoby.

Akce bude pojata jako společenské setkání, na programu je vystoupení iniciátora projektu Michala Broži, vedoucího kanceláře OSN v ČR, delegátek globálního summitu mladých v OSN v New Yorku Barbory Kvasničkové a Lucie Smolkové, s keynote vystoupí vědec Pavel Jungwirth z Akademie věd ČR a ve druhé části programu samotný/á první laureát/ka.

 

16. září 2019, 16 – 18 hod.

Informační centrum OSN

Železná 24, Praha 1 (3. patro)

Účast novinářů včetně fotografů a kameramanů je vítána. Prosíme registrujte se do pátku 13. září do 13 hod. na info.prague@unic.org (Veronika Vildmanová, 255 711 645).

Kontakt: Michal Broža, broza@un.org, 724020611

Akce pro klima: Summit OSN 2019

Globální emise jsou rekordní a zatím nevykazují tendenci k poklesu. Poslední 4čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně C. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.

Dopady klimatické změny můžeme pozorovat všude na světě. Jde o nejdůležitější téma doby. Vedle rizik a zřejmých ohrožení musíme ale vidět i existující řešení, která umožní přejít na čistší a odolnější ekonomiku. Podle nedávné zprávy New Climate Economy Report může klimatická akce v porovnání s „business as usual“ v příštím desetiletí vygenerovat ekonomický výnos ve výši 26 bilionů dolarů. Jde tedy nejen o nutnou, ale i výhodnou investici.

Nenovější analýzy ukazují, že rozhodnou akcí lze snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a ještě lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Máme Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.

Uhlíková neutralita do roku 2050

Zatím je změna klimatu rychlejší než schopnost lidstva adekvátně reagovat. Šéf OSN António Guterres proto na 23. září 2019 svolal do New Yorku „Summit pro klimatickou akci“ (Climate Action Summit) a vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Cílem celého mezinárodního společenství pak má být snížení emisí do roku 2030 o 45 procent a uhlíková neutralita do roku 2050. Pro celý svět.

Byznys stojí na naší straně. Akcelerace klimatických řešení může posílit ekonomiku, vytvořit nové pracovní příležitosti a současně snížit znečištění ovzduší, zlepšit ochranu ekosystému a biodiverzity a vůbec celé oblasti životního prostředí.

Nové technologie již dokáží generovat energii při nižších nákladech než fosilní ekonomika. Slunce a pobřežní vítr jsou nyní nejlevnějšími velkými zdroji energie prakticky ve všech hlavních ekonomikách. Musíme ale uvést do pohybu další radikální změny.

Jedním z hlavních aktuálních úkolů je zcela zastavit dotace do fosilních paliv a do zemědělství s vysokým podílem emisí a přejít k obnovitelným zdrojům energie, elektromobilitě a dalším chytrým klimatickým opatřením. Bude nutné stanovit cenu za uhlík, která odráží skutečné náklady emisí, ať už jde o klimatická rizika nebo rizika zdravotní způsobená znečištěným vzduchem. Je nutné urychlit uzavírání uhelných elektráren, zastavit výstavbu nových a nahradit pracovní místa zdravějšími alternativami, aby transformace byla spravedlivá, inkluzivní a zisková.

Na summit do New Yorku nemíří jen političtí představitelé států, ale i zástupci soukromého byznysu, nevládních organizací, místních samospráv a mezinárodních organizací, aby společně vypracovali plán opatření v šesti hlavních oblastech: 1. globální transformace od fosilních zdrojů k obnovitelné energetice a zvýšení energetické účinnosti; 2. udržitelná a odolná infrastruktura a města; 3. udržitelné zemědělství;  4. udržitelný management lesů a oceánů;  5. odolnost a adaptace na dopady změny klimatu a  6. financování a investice do bezuhlíkové ekonomiky.